Proč nemusí být mořské plody tak dokonalou superpotravinou, jak se tvrdí
Ryby jsou dlouho považovány za zdravou alternativu masa. Doporučují se pro vysoký obsah omega-3 mastných kyselin, bílkovin a vitaminu D. Jenže podle profesora Tima Spectora, autora knihy Proč téměř nic z toho, co se říká o jídle, není pravda, není všechno tak růžové. V kapitole „Ryba smrdí od hlavy“ odhaluje skrytá rizika a environmentální dopady, o kterých se běžně nemluví.
Mýtus 1: Všechny ryby jsou plné omega-3
Omega-3 mastné kyseliny jsou klíčové pro zdraví mozku a srdce, ale ne všechny ryby je obsahují ve stejném množství. Tučné mořské ryby jako losos nebo makrela jsou sice dobrým zdrojem, mnoho běžně konzumovaných druhů (např. treska nebo tilapie) však obsahují omega-3 minimálně. Navíc 60–90 % lososů v obchodech pochází z farem, kde se krmí granulemi s nízkým obsahem těchto látek [Spector, s. 127]. Studie z roku 2017 navíc ukázala, že hladina omega-3 v divokých rybách kvůli oteplování oceánů klesá [Spector, s. 129].
Skryté riziko: Toxiny a těžké kovy
Ryby znečištěných moří akumulují toxiny. Například tuňák nebo mečoun obsahují až 10× více rtuti než menší ryby jako sardinky. Pravidelná konzumace těchto druhů může poškodit nervový systém, zejména u těhotných žen a dětí [Spector, s. 131]. V roce 2018 byla v evropských supermarketech testována každá pátá ryba – u 17 % vzorků byly překročeny limity pro kadmium a olovo [Spector, s. 133].
Ekologická katastrofa: Nadměrný lov a farmy
- 90 % globálních rybích populací je loveno na hranici únosnosti nebo přeloveno [Spector, s. 135].
- Rybí farmy, které měly odlehčit oceánům, často ničí pobřežní ekosystémy. Například v Chile unikají z lososích farem antibiotika a pesticidy, které decimují místní faunu [Spector, s. 136].
- „Udržitelné“ certifikáty (např. MSC) jsou podle Spectora často jen marketingem – kontrola podmínek lovu je nedostatečná.
Jsou rostlinné alternativy lepší?
Spector upozorňuje, že omega-3 lze získat i z lněných semínek, vlašských ořechů nebo řasových doplňků. Například lžíce mletého lnu obsahuje stejné množství omega-3 jako 100 g lososa [Spector, s. 138]. Pro vegetariány a vegany je to bezpečnější volba bez rizika kontaminace.
Praktické rady: Jak vybírat ryby
- Upřednostňujte malé ryby (sardinky, sleď) – mají méně toxinů.
- Vyhněte se konzervovanému tuňákovi v oleji – absorbuje více těžkých kovů.
- Hledejte certifikáty Friend of the Sea nebo lokální ryby z kontrolovaných lovišť.
- Zařaďte do jídelníčku řasy (např. nori) – jsou bohaté na jód a omega-3.
Závěr: Ryba není univerzální řešení
Ačkoli ryby mohou být součástí zdravé stravy, nejsou bez rizik. „Ryby bychom měli jíst maximálně 2× týdně a volit druhy s nízkým obsahem toxinů,“ doporučuje Spector [s. 139]. Pro planetu i vlastní zdraví je často lepší sáhnout po rostlinných alternativách.
Zdroj: Tim Spector – Proč téměř nic z toho, co se říká o jídle, není pravda (kapitola „Ryba smrdí od hlavy“, str. 125–139).
